Otevřený dopis
Zdravím Vás pane Starosto,
Píšu otevřený dopis směrem k Vám a taky k lidem z vesnice.
Vím, že rozebíráte téma mojí fenky Aury a tak k tomu chci napsat pár slov...
Už to bude rok co obývám spolu s vámi tuto krásnou vesnici a jsem tady ráda. Mám za to, že k lidem se chovám hezky a skutečně nemám zapotřebí nikoho omezovat a ani se hádat kvůli psům, slepicím, kočkám či jiným tvorům co běžně na vesnici žijí. Naštěstí se mi ani mé rodině tady nic zlého nestalo, jen jsem měla pár podivných střetů kvůli mé fence. Vím, že po mě chcete, abych jí vodila na vodítku, ale to bohužel nejde a ani na to nemáte právo to ode mě vyžadovat.
Co se týče mé fenky Aury, tak je to jak víte německá doga jedno z nejmírumilovnějších plemen. Je moc hodná, vyrůstá s dětmi od štěněte a mám jí celou dobu doma v bytě, je hravá, mladá, zvědavá a občas se lidí bojí, tak uskakuje když si jí chtějí pohladit nebo se jinak kontaktovat. Umí základní povely a snažím se o zdokonalení ve výcviku. Ano exkrementy sbírám, je očkovaná, čipovaná a taky denně dostáva granule. To, že je velká skutečně není argument...I kůň a kráva jsou velcí a lidi se jich nebojí. Často se setkávám s agresívním chováním pravě u malých psů a to bohužel i tady ve vesnici.
Takže jsem to pak já, která si při setkáních se psi toho typu dávám psa na vodítko. Je to pro mě v pohodě a budu si jí od psů se kterýma se neznáme držet dál... A samozřejmě taky od dětí či lidi co se Aury bojí či jsou pro nás neznámi. Musím, říct, že tohle dělám celou dobu a zvláště od doby co tato téma vyvstala. Jenomže, nemůžete po mě chtít, abych ji denně vodila na vodítku. Vesnice je hlavně v týdnu prázdna, za procházku potkám občas sotva dva lidi...Bylo by to nelogické a mám za to, že bych tím mého psa týrala, pokud by neměl pohyb a možnost běhat...Jak jsem psala, Aura bydlí v domě a bohužel nemáme ani plot na dvoře, tak je na mě, abych ji zabezpečila procházky a Skryje rozhodne nejsou jediným místem kam chodíme. Často jsme i v lese a snažím se co to jde. A věřte není to mnohdy lehké starat se o děti, psa a domácnost sama. Tak Vás prosím, dejte nám pokoj a nechte nás volně dýchat, abych tady po vesnici nemusela chodit ve stresu koho zas potkám a zda to setkání bude příjemné nebo ne. Nedovolila bych si pustit navolno psa, který by byl agresívní a mohl by ublížit. Není to náš případ, takže můžete být v klidu... A i tak pokud uvidím někoho o kom vím, že se jí presto bojí nebo je nepříjemné, aby byla navolno, tak ji odvolám a uvážu. Může se však stát co se bohužel už pár krát stalo, že si to nevšimnu a Aura se vybere někam za roh ulice po tom co třeba vyjíždím s kočárkem. A píšu to vše i kvůli tímto situacím... Buďte prosím chápaví vůči nám stejně jak jsem já vůči vám.
Ještě kopíruju text z vyhlášek o volném pohybu psů
Zákon o ochraně zvířat stanovuje povinnost zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí. Musíme našim zvířatům zajistit biologické potřeby tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete a učinit opatření proti úniku zvířat. Podle nového občanského zákoníku již zvířata nejsou věci(4) a zákoník ho chápe jako živého a cítícího tvora - každé živé zvíře, je-li schopno cítit bolest, nebo stres, požívá ochrany občanského zákoníku.
Pokud však nemáte, kde venčit a váš pes tak strádá, je to těžké a staví Vás to do neřešitelné situace. Musíte volí mezí tím, zda "týrat" svého vlastního psa nebo porušovat vyhlášku.
Pokud ve vaší obci není vyhláška, pak se Váš pes může svobodně vyběhnout kdekoliv a pak tato obec není ze zákona nucena zřizovat výběhy ani hřiště pro psy.
Tolik píše zákon.
Je toho mnoho co by se dalo k tomu napsat, ale moje prosba je jednoduchá, prosím dejte nám pokoj, aby se nám v obci žilo dobře.
S pozdravem a přáním pěkných podzimních dní
Daiana